CAFÉ NADĚJE
17. dubna v pátek jsem byla požádána Ivou o povídání - spíš o pejskách jak o canisterapii, v neobvyklé kavárničce CAFÉ NADĚJE, která se nachází v prostorách nového domu pro seniory v Otrokovicích.Kavárna je neobvyklá tím, že její provoz vedou klienti sociální terapeutické dílny z otrokovické pobočky Naděje se svými instruktory. Pokud budete mít čas a chuť si zajít někam na kafíčko, doporučuji navštívit. Mělo to být povídání pro maminky s dětmi, nějak se maminka nedostavila ani jedna, zato však přišli ... no děti to už ani né, spíš mladí lidé - klienti sociálně terapeutické dílny z Naděje. To mě nachvilinku vyvedlo,, z míry " jelikož jsem do kontaktu s takovými lidičkami osobně nepřišla. Ale zachovala jsem chladnou hlavu a vrhla se do povídání s myšlenkou ,, nějak to dopadne! ". Byla jsem naprosto mile překvapena, div jsem úžasem nesedla na zadek ( omlouvám se za ten výraz ) Opravdu je spousta věcí zajímala, stále mě zahrnovali nějakými otázkami, jsou to velmi přátelští a kontaktní lidé. Na závěr jsem se zeptala zda se chce někdo vyfotit s Kessi a z toho měli všichni největší radost, Kessi jako starý profesionál obětavě přebíhala od jednoho volajícího ke druhému a se všemi se dvorně fotila s úžasně bavícím se výrazem v jejím psím kukuči. Tak uvolněnou jsem ji už dlouho neviděla, já sama jsem jela z přednášky poprvé plná energie a radosti z dobré věci.